SDH Stodůlky

Historie

1890 - 1915 1890 - 1915

Vážený čtenáři!

Tato stránka není v žádném případě dogma, ale jenom pokus přiblížit občanům podle nalezených dostupných materiálů činnost dříve Dobrovolného sboru hasičů v Stodůlkách, Sboru dobrovolných hasičů, Hasičského sboru a poté opět Sboru dobrovolných hasičů v naší obci. Proto v hojné míře používám výpisy z kronik, aby Vám byly věci autenticky podány. Musím přiznat, že některá období jsou velice hojně zaznamenána, ale jsou i období temna v činnosti našich hasičů. Buď záznamy žádné nebyly nebo takzvanou divokou skartací v různých obdobích byly zlikvidovány. To se netýká jen písemností, ale i dobové techniky, výstroje či výzbroje a také praporu, který sbor vlastnil. Také dnes již nezjistíme, kdo stanovil rok 1893 jako vznik sboru. To jsou všechno stinné stránky dob minulých. Doufám, že po přečtení těchto stránek ještě mnozí najdete po svých předcích nějaké záznamy a fotografie, které nám zapůjčíte, a tím pomůžete k lepšímu poznání historie sboru.

Dříve než počneš čísti tyto vzpomínky, historii stodůleckého hasičského sboru, pozastav se malou chvíli v zamyšlení nad uplynulou dobou, v níž se mnoho zajímavého událo. Hybnou silou, aktéry těchto událostí byli lidé několika generací. Jejich nezištná práce přinesla určité hodnoty, které se neztratily. Listujeme-li v paměti, v kronikách a zápisech, nacházíme v nich jména těch, kteří více než jiní věnovali svůj čas a um ku cti a prospěchu svého Sboru, svých spoluobčanů, k povznesení jejich společenského života a ke zvelebení obce, kde tito lidé v té době žili. Proto je naší povinností na tyto lidi nezapomínat. Toto je prvou příležitostí vzpomenouti jejich zásluh, neb tito lidé nezištně ve Sboru dobrovolných hasičů dlouhá léta pracovali. Nebylo to pouze při záchraně majetku, zdraví a životů svých spoluobčanů při všech přírodních katastrofách, ale navíc v oblasti kultury a osvěty, jediné to činnosti na úseku zábavy v té době na vesnici.

Jsme si vědomi, že informovat širokou veřejnost o více jak stoleté historii spolku je velice složité. Co dodat? Kdo chce, ten ví, jak důležitý spolek to je pro leckerou vesnici.
Naše myšlenky zalétají v tuto chvíli do dávné minulosti a my s hrdostí hledíme na vykonané dílo. Mnoho let nezištné, obětavé a usilovné práce pro bližního, pro národ. Kdo by proto rád nevzpomínal a nesnažil se proniknout minulostí, aby mohl shlédnout tento nepřetržitý řetěz dobrovolné práce, odříkání se vlastního já všech těch, kteří se zasloužili o vybudování tohoto nesmrtelného díla - hasičského sboru.
Přijměte proto tuto část našich stránek zpracovanou z dostupných podkladů.

Nahoru

Jak šli léta ... ("Ne všechno opsáno z archivních pramenů")

Kdysi v minulosti

A abychom správně pochopili význam vzniku dobrovolného sboru hasičů v Stodůlkách, je nutné podívat se hluboko zpět do dějin naší vlasti a ukázat si, jak se naši předkové chránili před požárem, jak ho zdolávali a jaká činili opatření, aby zabránili jeho vzniku. V dávných dobách, kdy docházelo k osidlování našich krajin, tvořily se osady, vesnice, města, byly zdrojem obživy řemeslná výroba a zemědělství. Valná většina obydlí, výrobních a hospodářských stavení byla dřevěná, střechy kryté slámou, rákosem a šindelem, k tomu značné množství dříví na otop, sena, slámy a jiných snadno hořlavých látek bylo pro obyvatele značným nebezpečím. K tomu nedostatek vody, neznalost lidí v hašení požáru, nedostatek nářadí k hašení, to vše vedlo k tomu, že oheň často zničil celé osady, celé vesnice či celá města. V těžkých dobách rakousko – uherské monarchie, kdy se český národ probouzel, vznikaly národopisné a divadelní spolky a zejména pak dobrovolné hasičské sbory, které od samého začátku vzniku dostaly do vínku bratrskou a nezištnou pomoc svým spoluobčanům a bližním.

Obec tehdy měla 1017 obyvatel a 109 domů. Spadala pod okres Smíchovský, který měl v roce 1890, 84 351 obyvatel a tvořilo ho 49 obcí. Vypadala tak, jako všechny malé obce v tehdejší době. Měla i stejné problémy.
Nic na světě se nevyhne střídání aktivity a oddychu. Proto se i sboru dařilo někdy více, někdy méně. Také počet členů se měnil.

Neznáme, od koho vyšla myšlenka založit Sbor dobrovolných hasičů v Stodůlkách.

Uvedené zápisy jsou doslovné opisy z dochovaných knih, tak jak je psáno, tak je opsáno.

Nahoru

Rok 1890 - začátek

září: V měsíci září byly sepsány Stanovy sboru dobrovolných hasičů v Stodůlkách.

16. listopadu: protokol sepsaný při mimořádné schůzi obecního výboru u obecního úřadu v Stodůlkách:
Náš sbor vznikl v roce 1890, podle Protokolu, který byl sepsaný na mimořádné schůzi obecního úřadu 16. listopadu u obecního úřadu v Stodůlkách. Na programu schůze bylo:
1. Čtení stanov sboru dobrovolných hasičů v Stodůlkách
2. Volba výboru hasičského
3. Volba revizorů účtů
4. Volné návrhy
Citace ze zápisu:
„K bodu 1.
Stanovy tyto byly po výkladu p. cvičitele bez námitky přijaty jak obecním výborem, tak i činnými přítomnými členy hasičského sboru.
K bodu 2.
Volba byla provedena aklamací. Jednohlasně 8 čl. zvoleni byli pánové František Kejha za předsedu, Antonín Havlůj za velitele, Václav Svoboda za pokladníka a Václav Smolík za jednatele.
K bodu 3.
Za revizory účtů zvoleni lístky: pan Matěj Šťastný a Josef Najman. Pan Matěj Šťastný obdržel 7, pan Josef Najman 6, pan František Bohuslav 2 a pan Tomáš Kindl 1 hlas. Tudíž pokládají se výše uvedení páni za zvolené revizory.
Obecní výbor zvolil za svého zástupce pana Josefa Havlůje, rolníka v Stodůlkách č. 32.
K bodu 4.
Nebylo žádných volných návrhů.
Načež protokol byl podepsán starostou František Nerad, Josef Havlůj a Josef Tůma radní, Jan Kubr člen výboru a Josef Mičula za výbor.

Tímto krokem byl splněn i § 35 zemského zákona ze dne 25. května 1876, v němž se vydává řád policie v příčině ohně pro království České. Podle něho se měl každý starosta obce, která čítá alespoň 50 popisných čísel, všemožně přičiniti o založení hasičského sboru.

To jsou ti první odvážlivci, kteří v obci možná po velkém požáru či jen zatoužili po vyšší ochraně svého hmotného majetku, založili dobrovolný požární sbor. K tomu, aby mohl udělat první krůčky a vykročit za vytčeným cílem, bylo třeba nesmírné obětavosti vedoucích činitelů a všech ostatních členů i pochopení všech občanů. To si dnes už neumíme ani plně uvědomit. Byla to doba německého útlaku a pracovat v té době ve sboru podle svého vlasteneckého já, nebylo věcí lehkou. Neumdlévající a mravenčí práce tehdejších členů byla některými představiteli a občany obce zesměšňována a znemožňována. Odpovědí jejich byla ještě větší a usilovnější práce v požárním sboru pro bezpečnost své obce. Při vzniku hasičského sboru platili členové příspěvky, přispívající když jednou pro vždy nejméně 10 zl. r. č. do pokladny sboru složí, aneb se uvolí alespoň 2 zl. r. č. ročně začátkem každého roku správního přispívati.
Byly požádány Veleslavné C.K. Okresní hejtmanství na Smíchově a Vysoce Slavné C.K. Místodržitelství v Praze o povolení činnosti budoucího sboru a zároveň byl zaslán návrh spolkových stanov.
Musily míti stanovy, úřední schválení, sbor pak potvrzen a byl mu dán řád cvičební. Pořízen stejnokroj a výzbroj hasičská dle vzoru větších spolků.

Sbor čítal 15 činných členů a 18 přispívajících.

18. prosince: se konala výborová schůze, kde bylo přijato usnesení požádat obec by předala veškerý inventář hasičskému sboru a zároveň stanovenou místnost u předsedy Vlacha.

Aby mohl nově vzniklý sbor existovat, musel požádat o podporu obec. Podpora ze strany státu neexistovala. (Zákon z r. 1876 sice určoval, že každá obec nad 50 čísel popisných má mít vlastní hasičské nářadí a nad sto popisných čísel vlastní hasičský sbor, ale o penězích se nemluvilo. Až r. 1884 byla zákonem nařízena pojišťovnám povinnost, aby přispívaly penězi k hasičským účelům. V 80. letech se počet hasičských sborů rychle zvyšoval, roku 1891 již existovalo v Čechách 2.856 dobrovolných sborů.)

Z dostupných materiálů se podařilo zjistit, že první stříkačkou, kterou sbor vlastnil, byla koňská přípřež, která byla na ruční pohon, typu Smekal s příslušenstvím za 400 zl. a pocházela z roku 1876. V půjčování koní ku stříkačce střídali se místní majitelé koní. Občanům, kteří koně ochotně půjčovali platila obec určitou náhradu.
Další stříkačkou byla Berlová stříkačka, zvaná berlovka, což je jednoduché pístové čerpadlo s jedním pístem. Má tvar berle, kterou si hasič vloží pod paži a spodní část se ponoří do nádoby s vodou. Pomocí páky a pístu pumpuje jednou rukou vodu, kterou druhou rukou hadicí a proudnicí usměrňuje na požářiště. Tyto jednoduché stříkačky se používaly u hasičských sborů koncem 18. a začátkem 19. století. Tyto technické unikáty se bohužel nedochovaly do dnešní doby.

Také se bohužel nedochovaly zápisy či jiné dokumenty z doby před ani od vzniku sboru do roku 1901, kdy byla založena pamětní kniha při desátém výročí trvání sboru a při konání župního sjezdu Župy Podbělohorské.

Nejstarší místo, které sloužilo jako hasičská kolna pro další nezbytné potřeby, které měly zabezpečovat rychlou likvidaci požárů a ochranu hasičů, není známo. Sbor měl k dispozici pro zlepšení fyzické kondice dřevěnou věž "hasičskou lezačku", která sloužila i k sušení hadic. 1. června 1912 na výborové schůzi na návrh př. Helta bylo usneseno podati žádost k obecnímu zastupitelstvu za zřízení dostatečné kůlny sborové.

27. prosince: byly odeslány Stanovy nově sestoupeného spolku "Dobrovolných hasičů v Stodůlkách" Veleslavnému C. K. Okresnímu Hejtmanství na Smíchově, by račilo Stanovy předběžné vyříditi a Vysoce slavnému C. K. Místodržitelství v Praze ku schválení podati.

Nahoru

1891

8. ledna: Bylo podáno panu obecnímu starostovi v Stodůlkách, s požádáním, aby u vrácení všech spisů předložil sem vzhledem k § 18 přiložených stanov výtah z protokolu o schůzi obecního zastupitelstva tamního, v které tyto stanovy se schvalují a k vysokému posouzení odporučují. Nebylo-li takové usnesení dosud učiněno, budiž za tím účelem zastupitelstvo obecní svoláno a výtah o schůzi té sem předložen. Okresní hejtman.

22. února: Stanovy byly potvrzeny c.k. místodržitelství pro král. České v Praze dne 22. února 1891 čj. 13450, hejtmanstvím č. 13934 a tak byl sbor dobrovolných hasičů uveden i úředně v život.

Každý hasičský sbor založený v 19. století měl své vlastní stanovy, tím i rozdílný způsob organizace a řízení činnosti. Hasiči se často scházeli u požárů, kde poznávali, jak se jejich práce zdržuje nestejnou kvalitou nářadí, nejednotností používaného materiálu, nesrozumitelností dávaných povelů a často i jiným názorem na vlastní hašení. Tyto problémy vedly k pokusům založit větší hasičské celky, které měly zásadní rozdíly v práci odstranit a sjednotit. A tak začaly vznikat hasičské župy. Co je župa? Sloučení jednotlivých sborů pod jedno uskupení a vedení.

Sbor dobrovolných hasičů v Stodůlkách se přihlásil za člena hasičské župy Podbělohorské, která byla založena roku 1891 a měla sídlo v Řeporyjích, starostou byl Antonín Suchý, rolník z Řeporyj. Z okresu Smíchovského bylo v této župě sdruženo 31 hasičských sborů.

Sbor působil také jako samaritánská služba a kromě své hlavní činnosti, pomoci bližnímu v nouzi, se podílel na kulturním a společenském životě v obci.
Po první světové válce, mimo údobí protektorátu, pořádal sbor každým rokem taneční plesy, dožínkové zábavy a účastnil se různých oslav. K výročí svého vzniku pořádal každých 10 let oslavy trvání hasičského sboru, při kterých byla pořádána okrsková cvičení.

20. září: se konalo veřejné cvičení Sboru Hostivice a byla vysvěcena nová stříkačka, v pamětní knize jsou zápisy hasičů s okolních obcí (Nové Strašecí, Červený Újezd, Vokovice, Dolní Liboc, Stodůlky, Břevnov, Dušníky.) Po cvičení se konala taneční zábava.

20. září: se snesla nad zdejší obcí bouře, blesk zapálil stodolu v č.p. 10 p. Matěje Kejhy, která i se vší úrodou lehla popelem.

26. listopadu, protokol sepsaný při řádné schůzi obecního výboru u obecního úřadu v Stodůlkách:
4. bod programu schůze: Ustanoviti odměnu sboru hasičskému za zúčastnění se při požáru v č.p. 10
Usneseno počítajíce den jako noc, za jeden den 1 zl. 30 kr. což činí úhrnem 41 zl. 20 kr.

V roce 1891: se uskutečnilo 6 výborových schůzí a jedna valná hromada.

Nahoru

1892

V roce 1892: se uskutečnilo 5 výborových schůzí a bylo přijato usnesení podat žádost Hejtmanství o schválení stanov.

1893

20. prosince, protokol sepsaný při řádné schůzi obecního výboru u obecního úřadu v Stodůlkách:
9. bod programu schůze: Dobrovolný sbor zdejších hasičů žádá za stálý roční příspěvek
Usneseno je k návrhu p. Josefa Havlůje ustanoven stálý roční příspěvek 30 zl. počínaje rokem 1894.

V roce 1893: se konaly 4 výborové schůze a jedna valná hromada. Sbor se účastnil šesti požárů. Bylo přijato usnesení, aby sbor Stodůlky přistoupil k župě Podbělohorské.

1894

7. března: Byl zvolen za starostu Jan Kubr a za velitele Antonín Havlůj.

1895

2. března, protokol sepsaný při řádné schůzi obecního výboru u obecního úřadu v Stodůlkách:
11. bod programu schůze:
Se má dáti požární stroj do továrny k prohlídnutí.

6. dubna, protokol sepsaný při řádné schůzi obecního zastupitelstva u obecního úřadu v Stodůlkách:
5. bod programu schůze: Dále navrhuje p. starosta, by ustanoven byl postup propůjčení koní ku stříkačce v případě ohně
Ustanoveno pronajmouti záležitost tuto dvěma majitelům koní a pro případ, že by tito doma s koňmi nebyli, ustanoven pořad dle čísla popisného, t.j. od č. 1..

V roce 1895: Členové protipožárního sboru.

Nahoru

1896

V červenci: Byl zvolen nový velitel František Dezort.

28. listopadu, protokol sepsaný při řádné schůzi obecního výboru u obecního úřadu v Stodůlkách:
6. bod programu schůze: Ustanoviti obce, do kterých mají zdejší hasiči zajížděti
Řeporyje, Třebonice, Zlejčín, Motol, Chaby, Jinonice, Ohrada a Řepy.

V roce 1896: Celkové jmění sboru činilo 568 zlatých 20 krejcarů.

1897

V roce 1897: bylo přijato usnesení zakoupit pro sbor odznaky.

18. srpna: vypukl po sedmé hodině večerní z neznámých příčin ve stodole Josefa Fafky oheň.

19. září, protokol sepsaný při řádné schůzi obecního výboru u obecního úřadu v Stodůlkách:
6., poslední bod programu schůze: Pan Kubr se ptá, zda obec dá odměnu hasičům při požáru u Josefa Fafky
Dotaz nezodpovězen a schůze ukončena.

1899

16. dubna, protokol sepsaný při mimořádné schůzi výborové:
5. bod programu schůze: Volné návrhy
Pan Matěj Šťastný navrhuje, by se ku stavbě lezačky pro hasiče přikročilo a tím vyhověno bylo usnesení obecního výboru ze dne 17. května 1898. Schváleno.

V roce 1899: Bylo 6 výborových schůzí, sbor se zúčastnil 32 cvičení a zasahoval u 3 požárů.

1900

V roce 1900: se sbor zúčastnil župního sjezdu v Ořechu.

1901

19. června, protokol sepsaný při schůzi obecního zastupitelstva:
2. bod programu schůze: Vyřízení žádosti hasičského sboru za převzetí protektorátu nad hasičským sjezdem župním a za poskytnutí podpory v téže záležitosti. (žádost ze dne 7. června 1901)
Usneseno protektorát převzíti a uděliti podporu 40 K. k tomu sjezdu.

7. července: založena pamětní kniha Sboru dobrovolných hasičů ve Stodůlkách, při desetiletého trvání sboru a při konání desátého župního sjezdu župy Podbělohorské.
Razítko se používalo až do roku 1939.

7. července: se konala oslava 10letého trvání sboru dobrovolných hasičů ve Stodůlkách a zároveň 10. sjezd hasičské župy Podbělohorské pod záštitou obecního zastupitelstva. Valné hromady zúčastnil zástupce zemské ústřední jednoty př. Kliment.

Nahoru

1903

28. prosince, protokol sepsaný při řádné schůzi obecního zastupitelstva ve Stodůlkách:
5. bod programu schůze: Žádost sboru dobrovolných hasičů v Stodůlkách za ručení za vypůjčený obnos ku zakoupení nové stříkačky
Žádost se zamítá z toho důvodu, že zdejší stříkačka jest dosud úplně způsobilá k svému účelu.

V roce 1903: Vydala Zemská hasičská jednota nové hasičské stanovy a zavádí jednotný druh stejnokrojů. Ve sboru byla založena pohřební pokladna, do které každý člen musel přispět jednou ročně částkou 2 koruny. Byla také založena sborová knihovna.

1904

4. prosince: Na valné hromadě usneseno zakoupit novou stříkačku a zároveň požádat obec, aby na sebe vzala ručení na částku, kterou si sbor vypůjčil.
Avšak obecní zastupitelstvo po své schůzi 14. února 1905 odpovědělo. "Sl. výbore ve Stodůlkách se vrací žádost neboť obecní zastup. ve své schůzi žádost zamítá, jelikož zdejší stříkačka je dosud způsobilá v používání požáru."
Vzdor tomu sbor za přispění občanů a příspěvku si koupil stříkačku 2proudní za 900 korun. (mohlo se jednat o dvoukolovou nebo čtyřkolovou)

1905

V roce 1905: Byl za velitele zvolen Matěj Hříbek a byl zakoupen stroj (bohužel není známo jaký).

1906

V roce 1906: byl za velitele zvolen František Kužílek.

1907

23. března, protokol sepsaný o schůzi obecního zastupitelstva:
4. bod programu schůze: Schválení hasičského řádu.
Řád hasičský byl čten a schválen beze všech námitek.

13. června: U Klímů čp. 6 uhodil blesk při bouři a vyhořely stáje a blesk zabil dceru Aničku Klímovou v 21 letech.

V roce 1907: byl za velitele zvolen Jan Kubr.

Nahoru

1909

3. srpna, protokol sepsaný o VII. schůzi obecního zastupitelstva v Stodůlkách:
6. bod programu schůze: Žádost sboru dobrovolných hasičů o úpravu skladiště a leziště
Žádost ta byla přečtena. Starosta praví, že za skladištěm hasičským již prokopáno bylo, ale zase se to zasypalo a leziště jest prohnilé. Potřebí za skladištěm znovu odkopati a vydlážditi, aby voda netekla do skladiště.
Hovořeno o lezišti a uznává se, že jest ve špatném stavu - Navrhuje p. A. Havlůj, aby se obé prohlídlo a čeho bude potřebí, aby se dalo udělati. Návrh jest přijat.

20. listopadu: Na výborové schůzi se pan velitel vzdává funkce. Přijímá se a zároveň usneseno dáti na pořad valné hromady volbu velitele.

5. prosince: Se konala XIX. řádná valná hromada
Přečten a schválen zápis z minulé řádné valné hromady až na dotaz př. Hříbka zdali jsou již zavedeny nové stanovy valnou hromadou navržené. Pan jednatel (Josef Fafek) sděluje, že jsou stanovy objednány a ponechány k prozkoumání a ku schválení valné hromady.
Dle zprávy pokladní schledáno na jmění sborovém 161 kor. 94 hal. mimo to máme k dobru 100 Kor. příspěvek od obce, který máme povolen ale dosud nevyplacen.

1910

11. února: Na výborové schůzi bylo usneseno, aby strážník za vyčištění obou stříkaček po požáru dostal odměnu 6 Korun.

22. března, protokol sepsaný o XI. schůzi obecního zastupitelstva v Stodůlkách:
5. bod programu schůze: Schválení hasičských stanov
Pan V. Vácha navrhuje, stanovy tyto jsou pro celé království jednotné, aby byly schváleny. Návrh tento přijat a schvalují se.

2. dubna: Na výborové schůzi přečten přípis od obecního zastupitelstva, ve kterém se sděluje, že podané stanovy od sboru se schvalují a zároveň usneseno podati je k c. k. místodržitelství ku schválení.
Přečten přípis od První České pojišťovny a od banky „Slavia“, ve kterých sdělují, že na podané žádosti od sboru povolují nám odměnu 30 a 40 Korun. Bylo usneseno jim písemně poděkovat.

Stanovy byly potvrzeny c. k. zemským místodržitelstvím v Praze dne 24. dubna 1910 čj. 103331.

12. listopadu: Na výborové schůzi bylo vzato na vědomí usnesení zemského výboru ze dne 9. listopadu 1910, by byla přiznána podpora ze zemského fondu hasičského kočím, jestliže utrpěli úraz při jízdě k požáru, aneb od něho třeba nebyli členy hasičského sboru.

4. prosince: Na řádné valné hromadě zvoleni:
Za starostu Jan Kubr, za velitele Matěj Hříbek, za nám. velitele Josef Klíma, do výboru Josef Kejha č. 10, Josef Fafek, Kamil Pelda, František Helt, za náhradníky Václav Kejha č. 7 a Josef Najman, za přehlížitele účtů zvoleni aklamací Matěj Procházka, Jan Novák a František Procházka.
Dle zprávy pokladní schledáno na jmění sborovém 229 Kor. 23 hal.

10. prosince: Na výborové schůzi byli zvoleni aklamací, za jednatele Josef Fafek, za pokladníka Josef Kejha č. 10 a za dozorce náčiní př. Kamil Pelda.

v roce 1910: U Tomáše Havlůje ve statku čp. 32 vyhořelo ostávající stavení, nad ostávacím byl špýchar (sýpka).

Nahoru

1911

6. května: Na výborové schůzi př. Josef Klíma navrhuje, by se zakoupila nová plachta na stříkačku.

8. června: Na výborové schůzi př. velitel navrhuje, aby se nechala opravit lezačka. Usneseno, by se dalo co bude zapotřebí na ní upraviti a ponecháno k vyřízení př. veliteli.

10. září: 20letého trvání sboru dobrovolných hasičů v Stodůlkách a okrskové cvičení II. okrsku hasičské Župy Podbělohorské. O ½ 2. hod. slavnostní schůze. Za velitele byl zvolen př. Matěj Hříbek. K návrhu př. Helta usneseno, by se zakoupil smuteční prapor na sborovou místnost. Jednohlasně byly přijaty stanovy vydané Zemskou Ústřední Jednotou a usneseno podati je též ku schválení obecního zastupitelstva. Na cvičišti žup. dozorce př. K. Novák měl přednášku na téma „Vzájemné úkoly sborů a obcí“. Poté proběhlo školní a taktické cvičení.

23. září: Na výborové schůzi př. velitel navrhuje, by se poděkovalo slavnému obecnímu zastupitelství za protektorát.

16. listopadu: Na výborové schůzi řešeny došlé dopisy. K přípisu od župy ohledně zavedení nových stanov, usneseno zůstati při starých vydaných Ústřední jednotou hasičskou. Dále vzat přípis k vědomí zaslaný od župy ohledně plného uznání z vykonané závodní cvičení.

20. listopadu: Na výborové schůzi bylo vzato na vědomí usnesení členské schůze a usneseno dopsati př. Novákovi, a slavnému obecnímu výboru za laskavé převzetí protektorátu nad okrskovou soutěží.

21. listopadu: protokol sepsaný o XXV. schůzi obecního zastupitelstva v Stodůlkách:
2. bod programu schůze: Zprávy starosty
Starosta dává předčítati dík sboru dobrovol. hasičů za protektorát.
5. bod programu schůze: Žádost sboru dobrovolných hasičů aby:
1. Bylo ustanoveno, aby z divadelních her a různých produkcí bylo vybráno poplatku do sborové pokladny 4 K a 2 K pro stráž.
2. Aby činní členové - při požáru - dostali za další službu hasičskou - vyklizení požářiště a další stráž - nějakou odměnu z prostředků obecních
Hovořeno o tom a podotýká se, že není lze žádati na cizích tak vysoký poplatek a starosta navrhuje
ad 1) tudíž, aby pro všecky případy, jak domácí tak cizí, byl stanoven poplatek do pokladny 2 K a každému členu stráže 1 K. Což jest přijato.
ad 2) Hovořeno a uvažováno, že každý jiný plat dostává, tak aby i hasiči dostali odměnu. Pan Dezort navrhuje, aby v takovém případě, za mimo službu, po zdolání požáru, dostali ti, kteří budou ke službě dále přikázáni, plat za jednu hodinu 40 hal. - Přijato.

3. prosince: Se konala XXI. řádná valná hromada
Za dvacetiletou služby byl Josef Najman jmenován čestným členem.

Nahoru

1912

13. ledna: Na výborové schůzi k návrhu př. Josefa Klímy vzato na vědomí usnesení obecního výboru ze dne 21. listopadu 1911 k podané žádosti, kde povoleno vybírati pro sbor poplatek za stráže 2 Koruny do sborové pokladny a po 1 Koruně pro muže stráž mající, dále povoleno hraditi za další práce po požáru 40 haléřů za 1 hodinu práce pro 1 muže z pokladny obecní.

1. června: Na výborové schůzi bylo k návrhu př. Helta navrženo podati žádost k obecnímu zastupitelstvu za zřízení dostatečné kolny sborové.

8. prosince: Se konala XXII. řádná valná hromada

1913

25. ledna: Na výborové schůzi na dotaz župy usneseno, sděliti usnesení správního výboru, že sbor jest pro stanovy stávající.

6. července: Sbor se zúčastnil župního sjezdu.

16. července: protokol sepsaný o I. schůzi obecního zastupitelstva v obci Stodůlkách:
5. bod programu schůze: Volby

14. listopadu: Na výborové schůzi bylo k návrhu př. Františka Helta usneseno, by se povolené hady a berlovka, které se dosud nezakoupily v nejkratší době koupily a berlovka aby byla ponechána u př. dozorce na Lužinách.

7. prosince: Na řádné valné hromadě byla schválena zpráva jednatele s dodatkem, by byla podána žádost k slavnému obecnímu zastupitelstvu za upravení sborového skaldiště.
Byly provedeny volby výboru aklamací a zvoleni:
za velitele př. Jan Kubr, za velitele př. Matěj Hříbek, za náměstka velitele př. Josef Klíma, do výboru zvoleni př. Josef Kejha č. 10, př. Josef Fafek, př. Kamil Pelda a př. Jaroslav Duchek, za náhradníky př. Matěj Stejskal, a př. Josef Kejha č. 105, za revizory účtů př. Fr. Beránek, Fr. Jindra ml. a Václ. Jareš.

Nahoru

1914

14. ledna, protokol sepsaný o V. schůzi obecního zastupitelstva v obci Stodůlkách:
2a. bod programu schůze: Řád hasičský
Řád hasičský upraven starostou a náměstkem sboru přečten. Pan Růžek navrhuje, aby řád hasičský se schválil a veřejně vyhlásil. Pp. komiseři hasičští ať při požáru dozírají a stanoví, kdo má za práci při hašení býti honorován, kdo k jejich nařízení při pracích zachraňovacích nevytrvá do ustanovené lhůty, bude ze seznamu pro odměnu vyškrtnut a platu nedostane.

17. ledna: Na výborové schůzi proběhla volba jednatele. Za jednatele zvolen př. Josef Fafek.
Dále se př. Duchek dotazuje, zdali jsou již zvoleni od obce požární komisaři a zdali jest zhotoven požární řád. Sděleno, že jest vše ustanoveno.

25. února, protokol sepsán při VI. schůzi obecního zastupitelstva v obci Stodůlkách:
10a. bod programu schůze: Hasičské skladiště
Pan Fafek se dotazuje nepřišel-li přípis okres. výboru ohledně hasič. skladiště. Navštívil sbor župní dozorce a skladiště uznal za chatrné, kde se náčiní hasičské ničí a kazí. Hovořeno o tom a usneseno, aby sbor hasičský co potřeba připravil, na obecní úřad zaslal, aby v budoucím zasedání záležitost se projednala.

4. dubna: Na výborové schůzi př. velitel navrhuje, by se jednatel informoval u obecního zastupitelstva, jak se hodlá zachovati k přípisu okresního výboru za příčinou upravení sborového skladiště. Přijato.
Dále navrhuje aby byla podána žádost k obecnímu zastupitelstvu , by upravilo rybník u Procházkovic, aby v pádu požáru byla v něm voda. Přijímá se.

12. května, zápis při řádné schůzi obecního výboru u obecního úřadu v Stodůlkách:
7/2. bod programu schůze: Hasičská zbrojnice
Pan Fafek navrhuje, aby se hasičská zbrojnice nechala opraviti. Pan Dezort míní, aby stavební komise s velitelem sboru prohlédla zbrojnici a příslušný návrh učinila. Přijato.

20. června: Na výborové schůzi usneseno zaslati k obecnímu zastupitelstvu žádost za zřízení skladiště, jelikož obec na dosavadní žádosti ničeho neučinilo.

1. července, zápis při řádné schůzi obecního výboru u obecního úřadu v Stodůlkách:
6. bod programu schůze: Žádost dobrovolných hasičů za úpravu skladiště
Pan Dezort navrhuje: Je nutno, aby kůlna byla náležitě upravena, podlaha budiž dobře izolována, aby spodní voda nemohla škodit, zkrátka budiž vše upraveno tak, aby sttroje a všecko potřebné hasičské náčiní nebraly zkázu. Obec. zastupitelstvo se usnáší: Stavební komise se sborem hasičským vyšetří, co a jak by se opraviti mělo a stavební komise pak vše obstará.

1915

17. ledna: Se sbor sešel na řádné valné hromadě, aby zhodnotil činnost za rok 1914 naposledy.
Př. jednatel sděluje, že mu odevzdal př. velitel před svým odchodem obnos 50 Kor., který obdržel od p. Müllera za vykonanou práci při požáru pro činné členy a navrhuje, aby částky ty použito bylo k zaplacení příspěvků zvláště těch členů, kteří jsou na bojišti k pohřební pokladně. Jednohlasně schváleno a přijato.
Dle zprávy pokladní shledáno na jmění sborovém 51 Kor. 77 hal. Zpráva schválena.

26. července vypukla 1. světová válka.
Zemská hasičská jednota vyzvala veškeré členy ročníků 1888 – 1887 i 1886, aby na přání Národní obrany vstoupili dobrovolně do služeb vlasti.

První světová válka vnesla do činnosti sborů v Království českém určitou stagnaci jejich činnosti, což lze říci i o sboru v Stodůlkách. Činnost byla oslabena odchodem řady členů do války. Přestávka zaviněná 1. světovou válkou si vyžádala i oběti mezi našimi členy a trvala pět let.

Mimo uvedené skutečnosti, kde jsem se snažil vytáhnout ze zápisů to podstatné, kladné i záporné, se na schůzích řešila činnost sboru, jako bylo pořádání různých zábav, a další činnost. Tím pádem zde nejsou uvedeny všechny výborové schůze.