Topná sezóna

 

ÚVOD

Série tragických úmrtí nás nutí neustále veřejnost varovat a upozorňovat na základní chyby při uskladňování paliv, spalování v jejich spotřebičích a na chyby v průběhu samotného topení.

Hasiči by rádi veřejnosti připomenuli, že instalovat a užívat lze pouze schválené typy spotřebičů paliv, určených k vytápění objektů a je nutné se řídit předpisy a návody výrobce pro jejich instalaci, umístění, užívání, obsluhu a údržbu. Zákon o požární ochraně každému ukládá povinnost dodržovat podmínky nebo návody, vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, a počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení. Podrobnosti o těchto povinnostech upravuje vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Pozor na špatný stav a nesprávné užívání komínových těles

Komín je zpravidla svislá konstrukce s jedním nebo více otvory. Tyto otvory slouží k odvodu kouře z tepelných spotřebičů.
Komíny a kouřovody se musí udržovat v takovém stavebně technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnost při provozu připojených tepelných spotřebičů, zejména musí být zajištěna celistvost a neprodyšnost komínového pláště. Dále je nutné zajišťovat čištění a kontrolu komínů způsobem a ve lhůtách stanovených zvláštním právním předpisem, vyhláška 111/1981 Sb. o čištění komínů.

   Základní normou je ČSN EN 1443:2000 (73 4200) Komínové konstrukce — Všeobecné požadavky. Tato norma uvádí zejména způsob zatřídění komínů a komínových systémů podle jejich odolnosti vůči teplotám, tlaku, vyhoření sazí, kondenzátu spalin a korozi, včetně údajů o tepelném odporu komína a nejmenší vzdálenost od hořlavých materiálů.

  Další norma ČSN 73 4201:2002 Komíny a kouřovody — Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. Byla zpracována s ohledem na evropské technické normy již zavedené do soustavy ČSN (nebo k vydání připravované) a platí pro navrhování a provádění komínů a kouřovodů a připojování spotřebičů do jejich průduchů. Platí pro komíny, které vedou vnitřkem budovy nebo po její vnější stěně, ale i pro komíny volně stojící. Vztahuje se na komíny určené pro odvod spalin spotřebičů na plynná, kapalná i tuhá paliva a specifikuje blíže i způsob kontroly a zkoušení komínů a kouřovodů.

   Vyhláška č. 111/1981 Sb. o čištění komínů se vztahuje na vlastníky, správce a uživatele budov a jiných budov včetně rekreačních, dále na uživatele spotřebičů paliv a na firmy nebo osoby zajišťující kominické práce.
Komíny – kouřovody jsou nedílnou součástí spalinové cesty. Odvod spalin neboli jejich proudění musí být plynulé. Musí být dobře kontrolovatelné a čistitelné. V uvedené vyhlášce jsou mimo jiné uvedeny v § 6 lhůty pro čištění komínů.

NA CO SI DÁT POZOR, NEŽ ZAČNETE TOPIT

Každý by měl především vědět, v jakých lhůtách je povinen zajistit provedení pravidelných revizí plynových a elektrických spotřebičů nebo čištění a kontrol komínů pro jednotlivé typy tepelných spotřebičů. Měl by si zkontrolovat, zda je řádně upevněný kouřovod, zda není někde spotřebič nebo kouřovod propálený. Opatrnosti je třeba dbát zvláště při vysypávání žhavého popela - popel ukládat do nehořlavých nádob, které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot. Každoročně se stává špatné ukládání popela příčinou požárů nejen popelnic a kontejnerů, ale i obytných a hospodářských budov.
Je důležité kontrolovat skladování paliva, a to hlavně uhlí i zbytků dřevní hmoty např. pilin a kůry. Zde hrozí už v tuto dobu nebezpečí samovznícení. K tomu jsou náchylné především horší druhy uhlí. Proces samovznícení uhlí podporuje skladování ve větších hromadách (u uhelen rodinných domků je kritická hranice 1,5 m výšky), dále vlhkost, nestejnoměrná zrnitost a přítomnost zbytků dřeva a pilin. Skladovací plocha musí být před naskladněním řádně vyčištěna a nenavlhlá. Stěny uhelny řádně omítnuté, protože např. cihlová drť prokazatelně urychluje proces samovznícení. Uhlí skladujte odděleně od ostatních paliv a vždy zvlášť novou navážku od staré. V jeho blízkosti zamezte umístění zdrojů tepla - rozvody trubek od topení, páry nebo teplé vody. Pozor na zatékání vody do uskladněného paliva. Při naskladnění nově dovezeného paliva kontrolujte, zda nedochází k nárůstu teploty. Kontroly by měly probíhat u nově dovezeného paliva každý den, později v týdenních intervalech. Samovznícení se projeví vytvářením vodní páry, dýmu nebo zvýšením teploty. Při prvním zpozorování zvyšující se teploty proveďte ochlazení uhlí přeházením nebo přenesením na volné místo, kde se rozestře do vrstvy vysoké 0,25 - 0,5 m a nechá vychladnout.

PŘÍPRAVA TOPIDEL

Máte před zimou vyčištěná kamna a seřízený kotel topení? Splněny by měly být zejména předepsané povinné revize a kontroly. Zvláště důležité je to u uživatelů plynového kotle, u nichž je stanovena povinnost jednou za rok zajistit kontrolu celého spalovacího procesu, čistotou hořáků počínaje a funkcí pojistkového ventilu či termostatu konče.
Topí-li se pevnými palivy, zanesený komín přináší nejen špatné hoření, ale i nebezpečí vznícení sazí. Zvláštní nároky jsou opět požadovány u plynových kotlů. U nich je nutná jak čistota komínových průduchů tak předepsaného tahu komína. A pozor! Odpovědnost za stav komínu (jako součást domu) nemá kominík, ale majitel objektu.

NĚKTERÉ ZÁSADY BEZPEČNÉHO PROVOZU TOPIDEL

- Kolem každého topidla, podle druhu, je nutné dodržovat bezpečné vzdálenosti od hořlavých stavebních konstrukcí, zařizovacích předmětů umístěných v okolí topidla z hořlavých hmot. Rovněž jsou stanoveny podmínky při instalaci topidla na podlahové krytiny (PVC, plovoucí podlahy apod.).

- Topné těleso na tuhá paliva zabezpečte ochrannou (nehořlavou) podložkou pod topidlem, které znemožní vznícení podlahy tvořené hořlavými materiály a zabrání také žhavým uhlíkům vypadlým z kamen zapálit okolní předměty. Ochranná podložka by u všech spotřebičů na pevná paliva měla přesahovat půdorys spotřebiče nejméně o 30 cm před přikládacím a popelníkovým otvorem a 30 cm na bočních stranách, v případě tepelného spotřebiče k vaření se jedná o 60krát 30 cm. U krbu jsou zásady ještě přísnější (izolační podložka o 80 a 40 centimetrů).

- Na povrch topidla neodkládat hořlavé materiály a předměty.

- V případě topidel na tuhá paliva dávejte bedlivý pozor na žhavý popel. Nechte jej zcela vychladnout a pak uložte do nehořlavých nádob (např. kovu), které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot. Vyvarujte se ukládání žhavého popela do plastových popelnic, ty se totiž mohou pak žárem zdeformovat. Kvůli špatnému uložení popela každoročně dochází k požárům nejen popelnic a kontejnerů, ale i obytných a hospodářských budov.

- Pokud máte plynové vytápění, dodržujte lhůty revizí plynových spotřebičů (zpravidla 1 krát za 3 roky) a pravidelně kontrolujte, zda správně fungují. Nebezpečí hrozí zejména u otevřených spotřebičů, kde při samovolném uvolňování plynu může dojít k otravě. Uživatelé plynového kotle musí minimálně jednou ročně zajistit kontrolu celého spalovacího procesu, čistotou hořáků počínaje a funkcí pojistkového ventilu či termostatu konče.

- Každý je povinen udržovat komíny a kouřovody v řádném technickém stavu, zabezpečovat jejich pravidelné kontroly a nepoužívat komíny, u nichž byly zjištěny závady. Podmínky jsou uvedeny v ČSN EN 1443.

- Každý je povinen zajišťovat pravidelné čištění a kontrolu komínů a kouřovodů spotřebičů paliv.

LHŮTY ČIŠTĚNÍ KOMÍNŮ DLE VYHLÁŠKY č. 111/1981 Sb

a) jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva tuhá a kapalná

1. do výkonu 50 kW šestkrát
2. s výkonem nad 50 kW čtyřikrát

b) jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva plynná

1. do výkonu 50 kW, pokud jsou opatřeny komínovou vložkou, dvakrát
2. do výkonu 50 kW, pokud nejsou opatřeny komínovou vložkou, šestkrát
3. s výkonem nad 50 kW čtyřikrát

c) jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče paliv do výkonu 50 kW v rekreačních domcích a chatách, pokud nejsou užívány celoročně, nejméně jednou

  (1) Saze nahromaděné ve sběrací části komínových průduchů se musí vybírat z komínů od spotřebičů paliv s výkonem nad 50 kW při každém jejich čistění, saze z ostatních komínů nejméně jedenkrát za rok.

  (2) Vyžaduje-li to požární bezpečnost, ochrana zdraví nebo životního prostředí anebo hospodárnost ve spotřebě paliv, je povinen majitel/správce objektu po dohodě s příslušným obecním úřadem zajistit častější čistění komínů.

  (3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zajišťující kominické práce je povinna oznámit správci objektu nejpozději při prvním čistění komínů po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, v jakých lhůtách bude v objektu prováděno čistění (odstavec 1).

  (4) Na základě požadavku příslušného obecního úřadu dohodne s ním právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která zajišťuje provádění kominických prací, dny v měsíci, kdy bude provádět čistění komínů v obci, popřípadě v jednotlivých jejich částech. Obecní úřad o tom vyrozumí občany, popřípadě organizace způsobem v místě obvyklým.

  Po připojení spotřebiče na spalinovou cestu, po výměně spotřebiče, po změně paliva a před uvedením spotřebiče do provozu provede kominík (revizní technik komínů) kontrolu. Každý správce je povinen prokázat, že výše uvedené povinnosti plní. Dokladem může být faktura o úhradě za provedenou práci kvalifikované osobě.

Komplexní péči o váš komín nabízejí specializované firmy – právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.
Dodržením povinných lhůt pro čištění komínů udržujete svůj dům bezpečným.

DŘEVO - TRADIČNÍ PALIVO

Polenové dřevo je tradičním palivem. Jeho výhodou je lepší dostupnost (i cenová) než u ostatních paliv. Na rozdíl od ostatních dodavatelských paliv je však potřeba provést mnohé úpravy, než je možné získat tepelnou energii. Ostatní paliva jsou ze strany dodavatele připravena ke spalování (uhlí, oleje, zemní a zkapalněný plyn, elektrická energie).
Pokud ovšem můžeme věnovat, spíše místo peněz, čas na přípravu topiva, je pro nás polenové dřevo finančně nejpřijatelnější. Při jeho zpracování a spalování je však nutno přihlížet k mnoha zdánlivě nesouvisejícím faktorům.
Biomasou nazýváme hlavně dřevní odpad a nové produkty (piliny, hobliny, peletky, brikety, sláma, štěpka, kůra). Jejich efektivní spalování vyžaduje moderní technologie, mnoho z těchto paliv má vysokou vlhkost, jiná jako třeba piliny nebo sláma díky své vlastnosti spékat se, vyžadují odlišný proces spalování. Záleží hlavně na zápalné teplotě paliva a přísunu vzduchu. Je samozřejmé, že pokud přiložíme do klasických kamínek balík slámy, teplo je spotřebováno k uvolnění vlhkosti, dochází k ochlazování kamen a pouze k uhelnatění povrchových vrstev balíku. Klasická kamna neumí účinně využít vznikajícího dřevoplynu. Moderní technologie přišly s dvoukomorovým spalováním dřeva, jehož výsledkem je vyšší účinnost spalování (tedy nižší spotřeba paliva) a hlavně vysoký stupeň regulovatelnosti výkonu při zachování jmenovité účinnosti.

PŘI SPALOVÁNÍ VLHKÉHO DŘEVA DOCHÁZÍ

- k velkému uvolňování par, které ochlazují kotlové těleso a tím zhoršují podmínky pro spalování

- zkondenzovaná pára reaguje s uhlíkatými složkami a dehtuje

- váže se na saze odlétající komínem a zamořuje okolí

- snižování tepelného výkonu, může ochladit kotlové těleso natolik, že kotel vyhasne

Zásadně se doporučuje topit dřevem s obsahem vody nižším než 30 %, optimálně nižší než 20 %. Čerstvě poražené a nařezané dřevo obsahuje podle druhu, polohy a stáří stromu i více vlhkosti ( více než 50 % vlhkosti, proto je nutno důsledně rozlišovat obsah vody v dřevině a vlhkost dřeva). U listnatých dřevin je toto procento obecně větší než u jehličnanů. I uvnitř kmene nalezneme rozdíly. Jarní dřevo, běl a vrškové dřevo obsahují více vody než letní dřevo, jádrové dřevo a kulatina od pařezu. Abychom si mohli užít tepla, snažíme se vlhkost snížit na přijatelnou hranici.

Velmi důležitou vlastností palivového dřeva je vlhkost, která zásadně ovlivňuje tepelné vlastnosti, výhřevnost dřeva rapidně klesá se stoupající vlhkostí dřeva. Se stoupajícím objemem vody v dřevní hmotě klesá její výhřevnost, protože stoupá množství tepla potřebné k odpaření obsažené vody. Odpařená voda navíc neblaze působí na tepelnou techniku a proces spalování.

Vaše případné dotazy můžete směřovat na odbory prevence příslušných hasičských záchranných sborů. Naši odborníci Vám rádi poradí.