Beaufortova stupnice síly větru

 

Stupnice pro odhad síly (rychlosti) větru bez užití přístrojů, tj. podle účinku větru na různé objekty. Udává se ve stupních Beauforta. Rychlosti větru se týkají standardní výšky 10 m nad zemí ve volném terénu.

Každý den slýcháte v televizi a rozhlase ve zprávách o počasí informace o síle větru. Pojmy jako čerstvý vítr nebo slabý vítr nejsou poetické výrazy. Tyto pojmy zavedl v 19. století Francis Beaufort[boufért].

Kontraadmirál britského námořnictva Francis Beaufort se narodil 7. května 1774 v County Meath (Irsko) v rodině reverenda Daniela Augusta Beauforta (farář v Navay) a zemřel 13. prosince 1857 v Londýně.
Od 13 let Beaufort pobýval na moři jako stevard britského námořnictva. Již od mládí měl zálibu v meteorologii; již jako kadet si ve svých 16 letech začal vést pravidelné meteorologické záznamy. Vedle informacích o síle větru obsahovaly zápisy také informace o počasí. Beaufort vytvořil vlastní kódování, kterým označoval počasí.
V červnu 1805 byl ustanoven velitelem plachetnice, která byla pověřena plavbou do oblasti zátoky Rio de la Plata v Jižní Americe. Na palubě této válečné lodi sestavil v letech 1805 - 1808 stupnici pro odhad síly větru na moři. Toto kódování bylo v roce 1833 přijato jako oficiální značení v britském námořnictvu. V roce 1935 přijala mezinárodní konference upravenou formu tohoto kódování pro výměnu meteorologických údajů. Tak zvaná Beaufortova stupnice byla v britském námořnictvu od roku 1838 povinně používána pro všechny zápisy do lodních deníků.

Jeho původní stupnice z let 1805-1808, stejně jako stupnice z r. 1838 se však týkala pouze odhadu síly větru na moři a byla rozčleněna podle počtu a druhu plachet při plavbě soudobé fregaty. (Nejnižší stupeň znamenal nemožnost plavby, nejvyšší vichřici, při níž nemohla být rozvinuta žádná plachta.) Teprve značně později byly realizovány snahy stupnici kvantifikovat i upřesnit s ohledem na vývoj lodí. Charakter povrchu moře, který umožňuje odhad síly větru podle vlnění mořské hladiny jako kritérium výskytu určitého stupně Beauforta zavedl až v r. 1927 německý kapitán P. Petersen.
Za dobu svého používání Beaufortova stupnice prodělala množství změn, které reagovaly na aktuální potřeby měření síly větru. Např. v roce 1946 International Meteorological Committee rozšířil počet stupňů na 17 (z původních 12 stupňů) a definoval stupně rozsahem rychlostí větru měřených ve výšce 10 metrů nad povrchem. Tím byla Beaufortova stupnice síly větru změněna na Beaufortovu stupnici rychlosti větru.

Stupnice je praktická, nevyžaduje použití přístrojů. Slovní označení síly větru se používá také v meteorologii.

Beaufortova stupnice

stupeň	rychlost větru		Uzly	tlak větru v kg/m^(2) odpovídající měření v 10 m	slovní označení	znaky na souši	znaky na moři	Výška vln v metrech
	m/s	km/h
0	0–0,2	0–1	< 1	0	bezvětří	kouř stoupá svisle vzhůru	moře je zrcadlově hladké	< 0,03
1	0,3–1,5	1–5	1-3	0–0,1	vánek	kouř už nestoupá úplně svisle, korouhev nereaguje	malé šupinovitě zčeřené vlny bez pěnových vrcholků	asi 0,03
2	1,6–3,3	6–11	4-6	0,2–0,6	slabý vítr	vítr je cítit ve tváři, listí šelestí, korouhev se pohybuje	malé vlny, ještě krátké, ale výraznější,se sklovitými hřebeny, které se nelámou	asi 0,13
3	3,4–5,4	12–19	7-10	0,7–1,8	mírný vítr	listy a větvičky v pohybu, vítr napíná prapory	hřebeny vln se začínají lámat, pěna převážně skelná. Ojedinělý výskyt malých pěnových vrcholků.	0,3-0,7
4	5,5–7,9	20–28	11-16	1,9–3,9	dosti čerstvý vítr	vítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi	vlny ještě malé, ale prodlužují se. Hojný výskyt pěnových vrcholků.	0,6-1,2
5	8,0–10,7	29–38	17-21	4,0–7,2	čerstvý vítr	hýbe listnatými keři, malé stromky se ohýbají	dosti velké a výrazně prodloužené vlny. Všude bílé pěnové vrcholy, ojedinělý výskyt vodní tříště.	1,2-2,4
6	10,8–13,8	39–49	22-27	7,3–11,9	silný vítr	pohybuje silnějšimí větvemi, telegrafní dráty sviští, nesnadné jest používat deštník	velké vlny. Hřebeny se lámou a zanechávají větší plochy bílé pěny. Trochu vodní tříště.	2,4-4
7	13,9–17,1	50–61	28-33	12,0–18,3	prudký vítr	pohybuje celými stromy, chůze proti větru obtížná	moře se bouří. Bílá pěna vzniklá lámáním hřebenů vytváří pruhy po větru.	4-6
8	17,2–20,7	62–74	34-40	18,4–26,8	bouřlivý vítr	láme větve, vzpřímená chůze proti větru je již nemožná	dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné délky od jejich okrajů se začíná odtrhávat vodní tříšť, pásy pěny po větru	4-6
9	20,8–24,4	75–88	41-47	26,9–37,3	vichřice	menší škody na stavbách	vysoké vlnové hory, husté pásy pěny po větru, moře se začíná valit, vodní tříšť snižuje viditelnost	asi 6
10	24,5–28,4	89–102	48-55	37,4–50,5	silná vichřice	na pevnině se vyskytuje zřídka, vyvrací stromy a ničí domy	velmi vysoké vlnové hory s překlápějícími a lámajícími se hřebeny, moře bílé od pěny. Těžké nárazovité valení moře. Viditelnost znatelně omezena vodní tříští.	6-9
11	28,5–32,6	103–117	56-62	50,6–66,5	mohutná vichřice	rozsáhlé zpustošení plochy	mimořádně vysoké pěnové hory. Viditelnost znehodnocena vodní tříští.	< 14
12-17	32,7–??	118–133	> 62	66,6–??	orkán	ničivé účinky odnáši domy, pohybuje těžkými hmotami	vzduch plný pěny a vodní tříště. Moře zcela bílé. Viditelnost velmi snížena. Není výhled.	< 14