Víte, odkud voláte na tísňovou linku 112?
Pokud se stanete svědkem nebo obětí mimořádné události, která si vyžádá zásah záchranářů. K rychlejší identifikaci místa, kde se nacházíte a k včasnému příjezdu složek Integrovaného záchranného systému (IZS) poslouží několik následujících informací.
Systém tísňového volání na území České republiky (ČR) se skládá ze čtyř národních telefonních čísel tísňového volání:
- 150 - Hasičský záchranný sbor
- 155 - zdravotnická záchranná služba
- 156 - městská policie
- 158 - Policie ČR
a navíc jednotné evropské číslo tísňového volání 112, které je provozováno Hasičským záchranným sborem ČR. Tísňové hovory na jednotné evropské číslo tísňového volání jsou odbavovány na 14 telefonních centrech umístěných v sídlech hasičských záchranných sborů krajů.
Může se stát, že při nehodě a jiné mimořádné události na cestách si ihned neuvědomíte třeba vlivem stresu a šoku, kde se nacházíte. Operátoři na lince 112 jsou i na takové případy připraveni. Česká tísňová linka 112 disponuje technologií, pomocí které může operátor snadněji identifikovat místo události. Pokud volající použije pro oznámení pevnou telefonní linku, je číslo telefonu automaticky identifikováno, včetně adresy volajícího. Pokud oznamovatel volá z mobilního telefonu, dochází pouze k určení oblasti, ve které se oznamovatel nachází.
Aby se usnadnil včasný příjezd záchranářů, je dobré si všímat výrazných staveb, (např. mostů, domů, kostelů), vodních toků a ploch (rybníků, řek, přehrad), železnice, čísla silnice, které podle vašeho popisu operátor identifikuje. Vyslaná pomoc na místo události se tím zrychlí. V mnoha případech jde doslova o minuty při záchraně života, zdraví, majetku nebo životního prostředí. Ve městě použijte pro identifikaci nejlépe název ulice, čísla popisného, popřípadě orientačního, ve velkých městech je vhodné informovat o části města. Adresní místa v obcích tvoří čísla popisná, určitě se vyplatí informovat záchranáře i o dalších orientačních bodech, které umožní rychlejší přesun záchranářů na místo události. Například upozornit na výraznou vodní plochu, významnou stavbu apod.
Na dálnicích a rychlostních komunikacích taktéž dochází často k mimořádným událostem. Při volání na tísňovou linku oznamte číslo dálnice, kilometr a směr, kterým jedete. Na silnici II. a III. třídy při tísňovém volání řekněte, odkud a kam jedete, popřípadě název sídla, které jste naposledy míjeli. Pokud víte, nahlaste číslo silnice a číslo objektu (např. mostu, přejezdu, podjezdu), které tvoří přesnou a jedinečnou adresu.
Při mimořádné události na železnici nebo železničním přejezdu oznamte pro přesnou identifikaci konkrétní číslo přejezdu. popř. název trati, nebo její počáteční a koncové stanice nebo název předcházející či nadcházející stanice. Operační a informační střediska Hasičského záchranného sboru ČR nyní disponují celorepublikovou databází, která umožňuje rychle a jednoznačně určit, o který železniční přejezd se přesně jedná. Vyloučí se tak možné omyly, které byly v minulosti příčinou některých tragédií.
A jak jsou železniční přejezdy vlastně značeny?
Označení se skládá z velkého písmena P (přejezd), následuje unikátní pořadové číslo. Číslo přejezdu je na samolepící folii, která se umísťuje:
- u přejezdů zabezpečených pouze výstražným křížem na rubovou stranu ramene výstražného kříže na obou stranách přejezdu (v případě více výstražných křížů na žel. přejezdu – na všechny výstražné kříže),
- u přejezdů zabezpečených přejezdovým zabezpečovacím zařízením na rubovou stranu světelné skříně výstražníku přejezdového zabezpečovacího zařízení na obou stranách přejezdu (případně na světelných skříních všech výstražníků).
Pozn.: Přejezdy na vlečkách v uzavřených areálech nejsou číslovány. Rovněž se nečíslují přechody v železničních stanicích, které nejsou označeny výstražným křížem.
Kromě výše zmíněného nového systému očíslování železničních přejezdů mohou občané při nahlašování mimořádné události na tísňové linky využít rovněž silniční čísla přejezdů. Ta jsou umístěna na čelní straně dopravní značky označující daný přejezd. Těmito čísly však nejsou na rozdíl od výše popisovaného systému označeny všechny přejezdy v ČR.
Při volání na tísňovou linku z vodního toku oznamte název toku, kilometr, na kterém se nacházíte, popřípadě uveďte informaci o sídle, které jste míjeli, nebo kam míříte. Říční kilometry nejsou číslované od pramene toku, ale naopak číselná řada říčních kilometrů vzrůstá od soutoku směrem proti proudu. Informaci lze také doplnit názvem jezu, tábořiště nebo blízké železniční stanice atp. V oblasti, kde není výrazný orientační bod, použijeme pomístní název podle mapy (skály, zátoky, lesa, skládky, haldy atp.) a připojíme další informace o nejbližších sídlech, obcích, čísla silnice, železnice. Určení místa události pomocí globálního polohového systému (GPS) oznamte operátorovi zeměpisnou délku a šířku stanoviště, na kterém se nacházíte.