Poskytování informací

 

Při zásazích se jednotky požární ochrany velmi často setkávají s novináři, kteří jsou dychtiví po informacích. Pokud se jim nedostane včas dostatek oficiálních informací, budou se snažit získávat informace i od jiných než zasvěcených a dobře informovaných osob. Nepřesné informace pak mohou zveličením skutečností vyvolat paniku, případně zásah nepříjemně skandalizovat.

Proto podle metodického listu 11 Ř, vydaného GŘ HZS ČR v říjnu 2002 musí ředitel HZS kraje, ředitel územního odboru a velitel zásahu včas zabránit možnosti vzniku situace, kdy zástupcům sdělovacích prostředků chybí potřebné informace. Neměli by čekat na vznik výše uvedené situace, reagovat včas, být aktivní vůči sdělovacím prostředkům. Například vymezit stanoviště pro informování sdělovacích prostředků a být připraven na předání objektivních a ověřených informací, t.j. o místě a druhu události, o počtu a druzích nasazených sil a prostředků, o počtech evakuovaných a zachráněných osob, zraněných, usmrcených a pohřešovaných osob, o časech lokalizace a likvidace včetně postupů a hlavního úsilí jednotek, o výši škod a uchráněných hodnot (pokud je to známo). K předávání informací je třeba využívat především osobního styku se zástupci sdělovacích prostředků, tzn. nepředávat významné informace zprostředkovaně, aby se zabránilo nepřesnostem a zkreslení. Při dlouhotrvajícím zásahu by měl být stanoven systém předávání pravidelných informací včetně určení osoby nebo orgánu, který informace bude poskytovat. Je při tom dobré uvážlivě posoudit, zda je vhodné předávat informace přímo v místě události nebo v jiném prostředí či objektu. Důležité je i načasování setkání s médii ve vztahu k průběhu události. Při podáni první a každé další informace se měl stanovit čas a místo pro podání další informace. Pokud to situace dovolí, je možné umožnit i prohlídku objektu nebo místa události, případné umožnit společnou obhlídku, např. pomocí hromadného dopravního prostředku, v doprovodu a za předchozího souhlasu majitele, uživatele nebo správce objektu. Předávané informace lze doplnit dle možnosti o videozáznam, fotografii (kromě záběrů mrtvých nebo zraněných) nebo situační nákresy, ovšem za předchozího souhlasu majitele, uživatele nebo správce objektu. V případě nedodržení těchto postupů hrozí ztížení činnosti veliteli zásahu nebo štábu ze strany zástupců sdělovacích prostředků z důvodu chybějících informací.

Je však třeba mít stále na paměti bezpečnost zasahujících, ale i ostatních, tedy i zástupců sdělovacích prostředků. Pokud se jedna o pohyb zástupců médii na místě zásahu je s ohledem na bezpečnost nutné vyžadovat zřetelné označení zástupců sdělovacích prostředků, případně vyžadovat nošení ochranných prostředků (např. přileb). Média by měla mít vytyčena jen bezpečný prostor, kde se mohou pohybovat. Je však nutné ze strany novinářů počítat se snahou nerespektovat omezení pro sdělovací prostředky dané velitelem zásahu, zejména se snahou proniknout na místo zásahu pod různými záminkami a různými prostředky i na úkor vlastní bezpečnosti.

Pokud zásah vyžaduje rychlé hromadné předání důležitých a závažných informací, zejména s ohledem na varováni obyvatelstva, je každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně televizního a rozhlasového vysílání, povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému neprodlené a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit tísňové informace potřebné pro záchranné a likvidační práce. V těchto případech však je nutné vyžadovat zveřejněni přesného zněm zprávy, aby oznámení hromadných sdělovacích prostředku nevyvolalo paniku.

Ještě připomínáme, že osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou přímo ze zákona povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Jsou povinni odmítnout poskytnutí informací nebo přístupu k nim i pokud by jejich zveřejněni prokazatelně mohlo poškodit zájmy státu, společnosti nebo postiženého a nebo jejichž zveřejnění je v rozporu se zásadami ochrany práv občanů a dobrými mravy. Povinnost mlčenlivosti při tom trvá i po splnění úkolu, ba i po skončeni pracovního poměru. O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje jen ředitel hasičského záchranného sboru kraje. Ten také většinou ve své organizačním řádu stanoví, kdo je za jednotky PO zodpovědný podávat tisku oficiální informace.
Většinou se jedná jen o tiskového mluvčího, velitele zásahu či řídicí či operační důstojníky.

Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi.Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.