IZS - Integrovaný záchranný systém

 

Integrovaný záchranný systém je systém pro koordinaci záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí.

Vznik IZS

Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat to, s kým se spolupracuje, pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů.

Základním právním předpisem pro IZS je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb. Nelze pominout skutečnost, že tento zákon upravuje také problematiku ochrany obyvatelstva na úrovni státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob a podnikajících fyzických osob. Usměrňování a výstavba IZS přísluší Ministerstvu vnitra ČR, krajským úřadům a na úkolech IZS participují i obce. Úkoly orgánů krajů a obcí s rozšířenou působností v IZS a ochraně obyvatelstva plní Hasičský záchranný sbor kraje, který tak poskytuje hejtmanovi kraje a starostům obcí s rozšířenou působností „servis“ pro případ, že převezmou koordinaci záchranných a likvidačních prací.

Složky IZS

Základními složkami IZS jsou:

1. Hasičský záchranný sbor ČR,

2. jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí okresu, jednotkami požární ochrany,

3. zdravotnická záchranná služba,

4. Policie ČR.

Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tím účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR.

Každá z těchto složek má své specifické úkoly:

- úkolem HZS ČR je chránit životy, zdraví a majetek obyvatel před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech

- úkolem Policie ČR je především chránit bezpečnost občanů a majetek, veřejný pořádek, vést boj s terorismem, odhalovat a vyšetřovat trestnou činnost

- úkolem ZZS je poskytnout neodkladnou před nemocniční péči při akutním nebezpečí, během transportu až do předání pacienta

Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

Jedná se o:

Armáda ČR, Horská služba, Vodní záchranná služba, Letecká záchranná služba, Báňská záchranná služba, městská nebo obecní policie, zařízení civilní ochrany, havarijní a pohotovostní služby, Povodí Moravy, Vltavy a Labe, Český červený kříž, Svaz záchranných brigád kynologů ČR, Svaz civilní obrany ČR, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, atd.
Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče.

Využití IZS

Jde o to, využít pro záchranné a likvidační práce v potřebný okamžik každého

- kdo je povinen provádět záchranné a likvidační práce,

- kdo pomoci může,

- kdo pomoci chce

Integrace spočívá v tom, že jednotlivé zdroje - materiální, lidské, ale i právní, se spojují k provedení záchrany nebo likvidace s cílem jejich co nejúčinnějšího a nejhospodárnějšího využití.
IZS tedy není organizací v podobě instituce, ale jen a především vyjádřením pravidel spolupráce (i když určité orgány, které zajišťují koordinaci má a mít musí).

Koordinace IZS

Integrovaný záchranný systém koordinuje:

- záchranné a pohotovostní služby a sbory (hasiči, zdravotnická záchranná služba, pohotovostní komunální služby, apod.)

- bezpečnostní a ozbrojené sbory (Policie ČR, obecní policie, Armáda ČR)

- územní popř. ústřední správní úřady

Počítá se také s tím, že využije (neboli integruje) ke spolupráci při záchranných a likvidačních pracích i:

- právnické osoby - zde může jít o:

a) věcné zdroje, které jsou poskytnuty dobrovolně nebo povinně na základě žádosti o věcnou pomoc nebo z hlediska povinnosti toho, kdo způsobil havárii

b) činnost občanských sdružení se záchranářským nebo humanitárním zaměřením

- odborníky z řad fyzických osob

Úrovně IZS a jeho koordinační orgány

Problémy, které nastolil čas a především velké mimořádné události (jakými byly např. rozsáhlé povodně) se odrazily v potřebu koordinace společného zásahu na úrovni dispečinků nebo operačních středisek, v konečném důsledku je nutno při rozsáhlých mimořádných událostech koordinovat i z úrovně územních správních úřadů.

Z uvedených důvodů se v IZS dělí řízení dle povahy i kompetencí na úroveň:

- taktickou, která probíhá přímo na místě zásahu složek IZS,

- operační, která probíhá mezi operačními středisky a dispečinky,

- strategickou, která probíhá na okresních a krajských úřadech a na Ministerstvu vnitra.

Pokud se jedná o koordinační a integrační orgány v IZS v jednotlivých úrovních řízení, jsou jimi:

- velitel zásahu a štáb velitele zásahu v úrovni taktické,

- operační a informační středisko IZS v úrovní operační (je jím operační středisko hasičského záchranného sboru),

- přednosta okresního úřadu a krizový štáb okresu, krajský hejtman a krizový štáb kraje, Ministerstvo vnitra a krizový štáb MV v úrovni strategické.

Z jednotlivých pravomocí pro řízení záchranných prací i z odpovědnosti Ministerstva vnitra a územních orgánů státní správy za organizaci IZS vyplývá, že jde o státem budovaný systém.